V posledních dnech se na sociálních sítích rozjela debata o stavu našeho kraje a o tom, jak je již pozdě začít něco řešit. Sepsal jsem tedy pár myšlenek, jakým směrem se v rámci nezaměstnanosti v našem kraji chci dát.

Narovinu, je mi jasné, že nevyřeším celou problematiku nezaměstnanosti v kraji. To by bylo naivní tvrdit. Každopádně senátor je od toho, aby řešil a podporoval konkrétní kraj, za který byl zvolen. Je to jeho povinnost. A jako senátor mohu například pomoci tomu, aby se firmám nabízely investiční příležitosti právě v našem v regionu, a nikoliv u Prahy nebo v Brně.

Jde o to mluvit o výhodách regionu s ministerstvy a pohlídat si i možné dotační programy, které by se pro oblast hodily. Je třeba v lokalitách, jako je Osoblažsko, Jindřichovsko Rymářovsko, vrátit do hry tradiční zemědělství, napomoci soukromým zemědělcům a drobným živnostníkům. Například rozvoj pil, výroben peletek a podobně, podpořit dobré nápady jak financemi, tak logistikou.

Navíc je nutné zlepšit dostupnost přímo z jednotlivých měst a vesnic kraje přímo do výrobních podniků, které dnes potřebují zaměstnance (jmenovitě třeba Brano, Benekov, Pega a další). Navíc podpořit projekty obcí, které se nemusí nutně týkat pracovních míst, ale komfortu života v nich.

Řekněme si to popravdě, lidé stále budou dojíždět za prací do jiných míst republiky. Ale pokud budou bydlet u nás, budou tady utrácet peníze a ty budou živit rozvoj služeb. A to už se bavíme o kondici celé ekonomiky v Česku, na kterou mají vliv zákony a ty „kontroluje“ Senát. A senátor by měl vědět, co jeho domovskému regionu a voličům ten který zákon dá nebo vezme. Má o tom možnost jednat se samosprávou i poslanci.